AEONS - The Ghosts Of What We Knew
Ostrov Man je pro metalové skupiny celkem exotické působiště. AEONS jsou tak asi jedinou známější partou z tohoto malého místa nedaleko Britských ostrovů.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ostrov Man je pro metalové skupiny celkem exotické působiště. AEONS jsou tak asi jedinou známější partou z tohoto malého místa nedaleko Britských ostrovů.
Další porce hudby s retro nádechem, kterou jsem v roce 2024 zachytil jako zajímavou, obsahuje čtyři stylově hodně rozdílné skupiny.
Duben 2024 se prostě povedl. Ať už po stránce silné nálože alb od slavných jmen, tak i ohledně vydařených počinů těch méně známých skupin.
Skotští DVNE už svým debutem "Asheran" deklarovali snahu propojit dostatečně ostrou moderní postmetalovou hudbu s klasičtěji pojatou progresivní tváří a povedlo se jim to na výbornou.
Díky bohaté diskografii, která v případě HIGH ON FIRE čítá již devět studiových desek, to samozřejmě v případě té jejich poslední aktuální svádí k porovnávání.
Po industriálně děsivém a dusivě vyhroceném debutu "Atoma" se Stefano Ferrian (původně z PSYCHOFAGIST) postupně obklopil novou sestavou a posunul do trochu jiné formy.
Dá se říct, že co se týče března 2024, byl náš redakční tým plodný. Takže to hlavní a podstatné dostalo své samostatné recenze...
Po Dalasově nadílce pojmenované "hard / heavy / hair" bych možná měl tento článek nadepsat jako "prog / hard / stoner", ale budu pokračovat v tradici názvů článků z minulého roku ALBOVÁ NADÍLKA - Retro blok 2023 a ALBOVÁ NADÍLKA - Retro blok 2023 podruhé.
Při hodnocení předchozího alba "Resident Human" Finů WHEEL jsem se oháněl jmény jako TOOL nebo PORCUPINE TREE. A přestože se vyjmenované vlivy dají najít i na aktuální desce "Charismatic Leaders"...
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.